Železnou svatbu spojujeme s pevností manželského svazku, bronz coby slitina vypovídá o tom, že dva jsou více než jeden, u stříbrné svatby už po společně strávených pětadvaceti letech života víme, co od toho druhého můžeme čekat. Zlatá svatba představuje půlstoletí společně stráveného života, ta diamantová, jak tvrdost kovu napovídá, odráží skutečnost, že už víme, že společný život je občas tvrdý oříšek, ale je současně i plný báječných okamžiků. Dočkat se však svatby platinové, to už předpokládá obrovskou soudržnost, pevné zdraví a obrovské množství tolerance – jde přece o nejdrahocennějších z drahých kovů.
Královský partnerský vztah, dnes a denně vystavený pozornosti veřejnosti a médií, ustál těžké zkoušky i mnohé skandály. Dalo by se říci, že monarchové vždy hrají určitou roli, jsou symbolem obecně uznávaných hodnot a svým způsobem svázáni veřejným míněním. Avšak ani veřejná prezentace soudržnost svazku nezaručuje, což dokazuje fakt, že třem ze čtyř královských potomků se manželství udržet nepodařilo. Přesto je manželství královny Alžběty považováno za stabilnější než její vláda. V čem tedy tkví vzájemné pouto?
Podíváme-li se na horoskop panovnice, patrná je vyvážená polarita mužského a ženského živlu. Mužská polarita dodává panovnici přirozenou sebedůvěru, schopnost řídit, aktivní přístup. Alžběta se původně vůbec neměla stát královnou a od dětství byla vychovávána v duchu jednoduchého a tradičního životního stylu v souladu s každodenní realitou. Poté, co však její strýc Eduard abdikoval a na trůn usedl Alžbětin otec Jiří VI., Alžběta se automaticky stala nástupnicí trůnu. Svůj aktivní přístup a postoj k věcem veřejným projevila již za druhé světové války v ženském pomocném sboru při pozemní armádě. Od svých 23 let zastupovala svého otce stále častěji na veřejnosti a v pouhých 25 letech byla po smrti otce vyhlášena královnou. Jako panovnice to neměla vždy jednoduché, ale schopnost řídit projevila v mnoha složitých situacích. Zachovávala chladnou hlavu a vždy dostála svých povinností.
Díky ženské polaritě je panovnice schopna vnímat a prožívat, přemýšlet o záležitostech své vlasti a naslouchat svému lidu. Přestože se s přibývajícím věkem stále raději věnuje rodině a životu v ústraní, během svého panování navštívila takřka každou zemi království a zúčastnila se bezpočtu charitativních akcí.
Alžbětin horoskop je velmi zajímavý i z hlediska minimálně zastoupeného zemského živlu. V zemi se prakticky vyskytuje pouze její sluneční znamení. Tato absence je kompenzována ascendentem ve znamení Kozoroha. Její přístup ke světu je pragmatický a racionální, vždy a za všech okolností stojí nohama na zemi. Vládce ascendentu Saturn pak zaujímá významné postavení na medium coeli. Díky kompenzovanému zemskému živlu je Alžběta nesmírně pracovitá, pilná, hospodárná a praktická. Zemským prvkem směřuje především k efektu a konkrétnímu cíli, zajímá se o výsledky své práce. Slunečním znamením Býka je panovnicí praktickou, stálou a vytrvalou, pokud je třeba i neústupnou. Alžběta II. je bezesporu velmi silnou a odolnou osobností.
Dominantou horoskopu je silně zastoupená pevná kvalita znamení. Klíčovými vlastnostmi jsou tak stálost a stabilita, vytrvalost a neměnnost, houževnatost, trpělivost, vyrovnanost, cílevědomost. Pevná znamení stabilizují a uvádějí věci v praxi, a přesně takovým symbolem stability je Alžběta. Vždy trpělivá, klidná a vyrovnaná. Svému lidu poskytuje oporu a jednu ze základních sociálních potřeb – jistotu. Neměnné jsou její názory a postoje ve vztahu ke své zemi. Brity si kombinací svých vlastností, svou zásadovostí a smyslem pro veřejnou službu získala. Její zásluhou si monarchie dlouhodobě zachovává vážnost, oblíbenost a popularitu.
Svou neoblomnost a nezdolnost projevila Alžběta i při volbě životního partnera, kterého si musela u svých rodičů prosadit. Tento vtipný, urostlý a charismatický muž totiž nebyl zrovna ideální partií. Princ řecký a dánský byl pravoslavným křesťanem, navíc přišel o svou zemi (bylo mu odebráno řecké občanství) i o majetek. Ne všem z královské rodiny byl tedy sňatek po vůli. Se svým manželem se setkala panovnice již jako 13letá a podle svědků to byla láska na první pohled. I z jeho strany byly city opětovány. Alžběta se provdala v listopadu 1947 za svého manžela z lásky a zdaleka nešlo o manželství z rozumu, jak to v panovnických rodech bývalo časté.
I tento láskyplný vztah, plný oboustranné úcty 
a podpory, zpočátku procházel těžkým obdobím. Pouhých pět let po svatbě bylo páru dopřáno žít v tradičním rodinném modelu, kdy hlavou rodiny byl Filip. Po smrti Alžbětina otce se ale poměry v rodinném soužití změnily a hlavou nejenom monarchie, ale i rodiny se podle protokolu stala Alžběta. Přísný protokol nedovoloval Filipovi vládnout po boku své ženy, jelikož tato výsada je určena pouze následníkům v rodové linii. Námořní důstojník tak plnil jen reprezentativní roli, ale své nové role se zhostil po svém, což bylo manželství ku prospěchu.
Své ženě byl na jedné straně dobrým rádcem a důvěrníkem, ale současně si dokázal najít své místo na slunci prostřednictvím členství, prezidenství či patronátu ve stovkách organizací. On se nevměšoval do jejich státních povinností, ona nezasahovala do jeho kompetencí a respektovala (možná tolerovala a snad i oceňovala) jeho mimořádný a svérázný smysl pro humor, díky kterému jej i upjatí, konvenční Britové zbožňovali. V neposlední řadě se podílel na péči o čtyři potomky.
V čem tkví kouzlo jeho osobnosti? Stejně jako u Alžběty, je i u Filipa v harmonii mužská a ženská polarita. Přestože je vysoký urostlý muž, jeho energie vypovídají o tom, že není žádný macho a nemá za potřebí si cokoliv dokazovat. Pohyblivá kvalita znamení jej nedělá ani přehnaně ambiciózním, ani nikterak svázaným konvencemi. Žije si svým bohatým duševním životem, dokáže se zabavit spoustou podnětů, impulzů, nápadů a myšlenek. Aby si získal respekt druhých lidí, nemusí být nutně suverénní osobností, postačí mu důvtip, a svůj intelekt uplatní nejen ve svém sarkastickém humoru, ale především ve své práci i ve schopnosti vyslechnout a velmi otevřeně vyjádřit své mínění a poskytovat své ženě zpětnou vazbu. Svou Blíženeckou podstatou je dostatečně sebevědomým, společenským a komunikativním, dokáže svou ženu zaujmout a intelektuálně obohatit. Všestrannost zájmů ho pak činí nesmírně přizpůsobivým okolnostem a tolerantním k četným vladařským povinnostem své ženy.
Vzájemný soulad je patrný i v rámci srovnávacího horoskopu. Filip Alžbětě naplňuje 5. dům, tedy dům společně strávených chvil, dům lásky, dětí, zábavy a koníčků. Současně harmonicky působí na její 1. dům a je jí silnou oporou v jejích povinnostech a zároveň jí dodává sebevědomí a sebedůvěru. Manželé současně oba disponují Lunou ve Lvu, což přináší podvědomý soulad, rozumí si i beze slov. Tento aspekt přispívá k citové identitě a celoživotní inklinaci jednoho k druhému. S nadsázkou by se dalo hovořit o souznění duší.
Jako nejvýraznější aspekt vzájemné náklonnosti vnímám blízkost Filipovy Venuše a Alžbětina Slunce. On ji skrze svou Venuši skutečně obdivuje, je s ní upřímně šťastný. Jí je Filipova přízeň příjemná a po jeho boku vnímá život radostnější, pestřejší, příjemnější, pozitivnější. Partnerům je spo
lu dobře, mají se upřímně rádi. Jde o jeden z předpokladů, že vztah je schopen přečkat všechny krize, které před ně život staví. Jde o aspekt skutečné ryzí lásky. Nám ostatním smrtelníkům nezbývá než tiše závidět a popřát britskému královskému páru i nadále pevné zdraví a za pět let oslavy svatby nebeské neboli svatby korunovačních klenotů.
